Blog ze sekáče o sekáčích

Second handy jsou fajn věc, jenže ne vždy jsou tam, kde byste je zrovna potřebovali. Leckteré i větší obce žádný sekáč nemají, dojíždět je otrava a často se vám to ani časově nehodí, protože o víkendu bývá zavřeno. Existuje nějaké řešení? Záplatou jsou prodejní akce! A pokud i vy litujete, že nemáte žádný sekáč dost po ruce, čtěte dál... zdroj: facebook Fashion for help O co jde? Prodejní akce jsou v zásadě krátké, obvykle dvoudenní velkotrhy s použitými oděvy, které cestují po celé republice. Zajišťuje je u nás několik různých firem zaměřených obvykle na třídění textilu - například ECTIMEX, S-TEXTIL nebo taky Bellitex. Slouží hlavně tam, kde nejsou běžné kamenné prodejny a nevyplatí se je provozovat. Plusy a mínusy? Výhodou jsou poměrně nízké ceny - aby oblečení zmizelo, nebývá moc drahé. Nakoupit tak můžete jakýkoli kus už kolem 20-40 korun. Problémů už je víc - jednak omezený čas na nákup (pokud jste zrovna mimo město, máte smůlu), potenciálně malá kapacita kabinek na zkoušení, témě

Každý z nás se s tím určitě setkal - otevřeme skříň, zjistíme, že něco nenosíme a že je to ještě ve velmi dobrém stavu. Škoda vyhodit, na charitu se to nehodí, kámošce je to malé... a pak zjistíte, že to jde prodat! Zázračný internet vás spojí s lidmi z okolí, stačí danou věc vyfotit, hodit na bazar, facebook, vinted nebo instagram a rázem prodáváte. A pak prodáte jeden kousek, dva, tři... a okamžitě vás napadne, že by se tím přeprodejem přebytečných hadrů dalo vlastně živit. Jak moc naivní tahle představa je a jak moc legální je vůbec prodej a nákup nošeného oblečení od "holek z internetu"? Sama jsem se do téhle situace dostala, pár kousků se mi podařilo střelit přes vinted a tím si vlastně vydělat na nové oblečení. Ze začátku se to zdálo fajn, pak se ukázala realita. A tak jsem se po letech rozhodla, že se k tomuto tématu vrátím, abych osvětlila těm, kteří nad touhle možností (pře)prodeje vlastního šatníku teprve přemýšlí, protože to možná není tak docela dobrý nápad... Jak

Jelikož dneska není kromě mě asi téměř nikdo, kdo by neměl instagram, přesouvají se na tuhle platformu určenou původně akorát pro obhlížení hezkých obrázků všechny další aktivity, které původně probíhaly spíše přes FB. Takže se na insta objevily i sekáče... Z hlediska daní je prodej oblečení ve velkém přes instagram bez účtenky asi podobně legální jako dělat si sekáč z profilu na vinted (takže moc ne), ale mnoho lidí si na tom zakládá tichou nezdaněnou živnost bokem. Také tam najdete některé profily klasických sekáčů, které mají kamenné pobočky a můžete tak nakupovat i tam, kam nemáte sami cestu.  Jak nakupovat? Typicky vyhrává ten, kdo přidá k fotce na insta první komentář/zprávu, cena bývá stanovená a nejde o aukce. Pak už záleží na domluvě s prodejcem. Nevýhodou je samozřejmě problematičtější vrácení zboží (typicky jako u jiných sekáčů není vůbec možné, někdy prodejce nechce ani ručit za dodání balíku) a jako u každého online nákupu problém s tím, že pořádně nevíte, co vám přijde. Z