Jak prodat oblečení online, zn. legálně?

Každý z nás se s tím určitě setkal - otevřeme skříň, zjistíme, že něco nenosíme a že je to ještě ve velmi dobrém stavu. Škoda vyhodit, na charitu se to nehodí, kámošce je to malé... a pak zjistíte, že to jde prodat! Zázračný internet vás spojí s lidmi z okolí, stačí danou věc vyfotit, hodit na bazar, facebook, vinted nebo instagram a rázem prodáváte. A pak prodáte jeden kousek, dva, tři... a okamžitě vás napadne, že by se tím přeprodejem přebytečných hadrů dalo vlastně živit. Jak moc naivní tahle představa je a jak moc legální je vůbec prodej a nákup nošeného oblečení od "holek z internetu"?

Sama jsem se do téhle situace dostala, pár kousků se mi podařilo střelit přes vinted a tím si vlastně vydělat na nové oblečení. Ze začátku se to zdálo fajn, pak se ukázala realita. A tak jsem se po letech rozhodla, že se k tomuto tématu vrátím, abych osvětlila těm, kteří nad touhle možností (pře)prodeje vlastního šatníku teprve přemýšlí, protože to možná není tak docela dobrý nápad...

Jak můžu prodávat oblečení?

V zásadě jakkoli - a asi všechny cesty, co vás napadnou jsou v zásadě legální. Ať už zvolíte facebook tržiště, vinted.cz nebo nějakou jinou platformu včetně instagramu. Zboží můžete jak vydražit - nastavíte počáteční cenu a necháte lidi přihazovat a prodáte nejvyšší nabídce - nebo prostě zadat fixní částku. O ceně můžete i smlouvat, zboží můžete i vyměnit za jiné. Je to jedno... Můžete si domluvit osobní předání zboží, nebo ho poslat poštou a to včetně platby předem nebo dobírky. Tohle vše je úplně na vás.

Co když prodám jen pár kousků z mé či ségřiny skříně?

Je jedno čí oblečení prodáte, dokud není kradené. Obchod to nijak neovlivňuje, je ale nutné si s danou osobou dohodnout, že vám oblečení před prodejem bezplatně darovala do osobního vlastnictví, nebo zda bude chtít podíl na zisku. Asi fakt nechcete, aby vaše máma nebo ségra zjistila, že vyděláváte bez jejího vědomí na jejích obnošených hadrech a pak se s vámi pohádala o pár stovek, že ne? 

Pokud si koupíte z eshopu šaty jiné velikosti, najdete ve skříni pár kusů pěkného oblečení, ségra se stěhuje a vyhazuje věci... jde většinou o dost náhodný a jednorázový prodej. Situace se nedá moc předvídat a nebude se asi ani nijak příliš pravidelně opakovat. V takovém případě věci prostě vystavíte, prodáte a je hotovo. Žádná další povinnost vám z toho neplyne, neboť nejde o soustavnou výdělečnou činnost (prodej neprobíhá systematicky), ale je to tzv. příležitostný prodej. Pokud za těchto podmínek ročně prodáte zboží do výdělku 30 000 korun, tak nemusíte nic řešit a z této částky neodvádíte žádné daně. 

Obecně je od daně ale osvobozen občasný prodej majetku ve vašem osobním vlastnictví a to v libovolné ceně. Zvlášť pokud se jeho dalším prodejem nedostanete do zisku (neprodáte ho za víc, než jste koupili), není vám co vytknout, protože znaky podnikání vlastně nevykazujete. Pokud vám tedy váš bohatý přítel pořád dává drahé šperky a oblečení, které nenosíte a pod cenou je pak prodáváte každou chvíli na vinted nebo instagramu, problém to z hlediska daní není.

Co když si budu chtít založit online butik/sekáč?

Tak to chcete rozjet vlastní byznys, ne? Jde o cílený, soustavný a systematický výdělek, který si plánujete. Tak to ovšem ale musíte ZDANIT. Pokud se chcete soustavně a cíleně věnovat prodeji oblečení, tak pro vás také přestává platit hranice 30 tisíc příležitostného zisku, neboť váš zisk již není příležitostný. Tím, že činnost provozujete za účelem zisku na vlastní triko, se stáváte automaticky plátcem daně, ať už vyděláte víc nebo míň než 30 tisíc ročně. A to je zásadní rozdíl proti občasnému prodeji džín, do kterých se už nevlezete! 

Každý obchodník odvádí státu daně za to, že může na jeho území vesele vydělávat peníze (každý zaměstnanec odvádí daně z platu stejně jako firma nebo živnostník ze zisků). Takže i vás čeká danění vašich služeb. Pokud si chcete prodejem oblečení a doplňků soustavně přivydělávat i malou částku, je třeba zřídit si na úřadě živnostenský list a následně své příjmy řádně danit (sami nebo s pomocí daňového poradce, takže účetního). A to si spousta ženských na fleru nebo vinted vůbec neuvědomuje, ačkoli očividně vedou online butik! Tím porušují zákon, provozují tzv. skryté podnikání a klidně by na ně mohl přijít finančák. A to nechceš... 

Co je "nelegální" prodej?

To jest, když nemáš živnosťák a soustavně dlouhodobě prodáváš oblečení a doplňky koupené levněji v zahraničí/doma, přeprodané/obdržené od jiných lidí či vytvořené na zakázku a to zcela očividně za účelem zisku. Tedy, že hodláš vydělat víc, než kolik tě dané věci stály. Z tvého prodeje je taky jasné, že sis ty věci vůbec nepořídil pro sebe (ani na chvilkové nošení), ale pouze kvůli tomu, abys je prodal. Skryté podnikání tedy často vůbec nijak těžké rozlišit. 

Jak to poznáte jako nakupující při prohlížení vinted nebo fleru? Typicky je u uživatele jedna věc ve více barevných provedeních či jedna věc dostupná ve více velikostech. Pokud jsou navíc s visačkou nebo nenošené a za vyšší cenu, máte jasno. To už prostě jen těžko obhájíte oblíbenými kecy "jo, to je po ségře a mámě blá blá...", prostě okrádáte stát na daních, tečka. Ať už se vám nutnost odvádět daně líbí nebo ne, není to v souladu se zákonem.

Na vinted je takových naivních holek a žen hromada - jediné jejich štěstí je oblíbená prupovídka právníků, že "kde není žalobce, není ani soudce". To ale nikdy neznamená, že se žádný skutek nestal. Naopak! Finanční úřad v případě, že zjistí, že krátíte stát o daň, tuto daň zkrátka doměří dle informací, jaké získá. Tím pádem vám může vyměřit i vyšší daň, než jakou byste si spočítali sami, a ještě k ní přidá penále až 20 % a úrok za prodlení. Vaší povinností je pak vše doplatit. V horším případě na vás může být podána stížnost kvůli neoprávněnému podnikání či zahájeno trestní řízení za krácení daně. A ano, finanční úřad opravdu může chtít výpis z vašeho bankovního účtu a může chtít i data od platformy, kde prodáváte.

Vyplatí se mi prodej obnošeného oblečení?

Ufff... mnoho majitelů sekáčů, kteří už roky na živnosťák dřou ve vlastním krámu vám řeknou, že vůbec ne, A řeknou vám to i majitelky sekáčů, které jsou velmi známé a prodávají hodně věcí jako třeba Crashily nebo Paris v Praze či budějcký Topsh. Tihle lidé to dělají s láskou k hadrům a ne už tak pro peníze. A tak to je s prodejem oblečení pořád, protože většinou hrozně ztrácí hodnotu s časem a je ho všude tuny, takže ho nikdo moc nechce a tím spíš ne z druhé ruky.

Na prodeji svých onošených džín určitě nevyděláte. Připravte se na to, že prodáte jen ty lepší nebo nějak zajímavé kousky. Část věcí se vám prodat vůbec nepodaří a tvorbou inzerátů a focením oblečení ztratíte dost času. Výsledný výdělek se pak téměř vždy nebude dát ani přirovnat k minimální mzdě, kterou byste bývali dostali, kdybyste místo domlouvání pošty a focení hadrů šli rovnou brigádničit do Mekáče.

Prodej oblečení je tak hlavně cesta pro mamky na mateřské, které mají na takové věci čas a zároveň tuny oblečení po dětech, a pak taky pro teenagery a vysokoškoláky, kteří musí převracet každou korunu a soustavnou brigádu si nemůžou kvůli studiu dovolit. Mně to pomohlo dát nový domov pár hezkým věcem a nepovedeným nákupům na eBay a ulehčit svědomí, že jsem nemusela některé špatně vybrané věci poslat do popelnice. Za to mi to stálo... Za ty peníze fakt ne. Nemluvě o tom, jak nepříjemní, otravní a nespolehliví dovedou dost lecjaký lidé být. A s takovými se domlouvat o prodeji jednoho kabátu je opravdu akorát o nervy. A vaše psychické zdraví je k nezaplacení, takže to dvakrát zvažte! 

Moje (smutné) zkušenosti

Dneska je navíc situace ještě horší, než před pár lety - trh s oblečením je úplně přesycený a lidé si mnohem více vybírají a vám se cokoli hůře prodá. Nové oblečení není pro mnoho lidí vůbec drahé a tím pádem se na bazarech hromadí věci s visačkami, které někdo jen přinesl domů a ani jednou nevzal na sebe. Přijde vám to divné? Neznáte to? I já mám takové známé... Další věc je, že pokud máte dost followerů, můžete se k hadrům určeným jen pro instagramové fotky dostat celkem jednoduše i zadarmo. Mladým insta celebritkám je oděvní značky posílají, aby ušetřily za jinak drahou propagaci jinými kanály jako je televize, rádio nebo billboardy u silnic.

Druhá věc je, že lidi jsou příšerně povrchní a kupují z druhé ruky hlavně nové značkové věci, aby se i se svou zoufalou výplatou mohli tvářit, "že na to mají". Sama mám zkušenost, že pokud jsem prodávala kusy od "lepších značek", chodily mi i dotazy jako "a je tam dobře vidět logo?"...  Vašimi nošenými basic triky tomuhle šílenství budete konkurovat fakt těžko. A tenhle trend s lety jen sílí. Někdy se vám i stane, že se vám lidi vysmějí, že danou věc prodáváte "tak draze", když není ani dost značková. Nebo s vámi budou smlouvat i o padesátikorunu za blbé poštovné. Nebo slibovat, že peníze pošlou hned po výplatě, aby pak zapomněli, že od vás něco chtěli. Další oblíbené je, že přeměříte na přání všechny možné rozměry daného kusu, aby vás pak zájemce odmítl. A něco podobného se mi stávalo snad v každém třetím případě, kdy mi někdo napsal.

Uspějete tak jedině se zlevněným nenošeným značkovým oblečením (ideálně ještě ty značky, které zrovna frčí), nepovedenými drahými dárky (dal vám přítel luxusní kabelku blbé barvy a parfém, co vám nesedí...? to prodáte), nebo zajímavými a vintage věcmi (Levis džíny nebo skutečně staré šaty po babice). Lidé hledají i oblečení s těžko sehnatelnými potisky, takže dříve třeba nebylo tak těžké prodávat například legíny nebo sukně z eBay, protože v kamenných krámech nebyly různé barevné kreace dostupné. I to se dneska dost mění. Důležité je prostě držet se s aktuálními módními trendy nebo prodávat nestárnoucí originální vintage, případně drahé materiály jako kašmíř, vlna, hedvábí apod. Což můžete z části vyřešit například i upcyklací vašeho oblečení (třeba vyšití hezké nášivky na bílé tričko nebo moderní úpravy starých džín), jenže to vám zase za ten investovaný čas vůbec nevyplatí.

*

Sečteno podtrženo - pokud chcete prodat pár kusů ze skříně, které je vám líto vyhodit, je to legální, nemusíte to často vůbec danit. Ale část určitě neprodáte a finančně se vám to moc nevyplatí. Pokud se chcete věnovat prodeji oblečení soustavně, budete zatíženi povinností udělat si živnostenský list, danit za všech okolností a výdělek bude i při větších úspěchu sotva stačit na vaše životní náklady. Řiďte se tedy heslem minimalismu - kupujte jen to, co opravdu potřebujete. A nikdy nekupujte oblečení stylem "když mi to nebude, někomu to střelím". Budete s tím mít ve výsledku víc problémů, než potenciálních peněz!