Blog ze sekáče o sekáčích

Rozhodla jsem se trochu zevrubněji prozkoumat pražské pobočky Genesis - jde o řetězec second handů, který se dá poměrně běžně najít na Moravě, ale v Čechách asi není nadsázka říct, že je docela vzácný. Nově si ale udělal i web a hlavně eshop (stovku za kus univerzální cena na vše). Díky vám se mi ale podařilo objevit už celkem 5 poboček jen v Praze! Navíc mají i pražské pobočky docela zajímavý systém stálých cen a to samozřejmě působí lákavě. Ale je tak lákavá i realita? To zkusím zjistit! Obecně jde o krámky spíš čisté, s velkým výběrem hlavně dámského, ale i dětského a pánského. Mají vždy víc jak 1 kabinku a v těch na frekventovaných místech bývá po odpoledních solidně narváno. Mají také stálé ceny, kdy každý kus stojí tolik, kolik je nalepeno na výloze. Takže ne, neptejte se u pokladny! Asi suverénně nejvytíženější pobočka je na Národní třídě , takže ano, kus od Národního divadla směrem Václavák. Konečně mu také opravili fasádu, takže snadno najdete. I na googlu již není ve dvou v

Vzhledem k tomu, že chlubení řetězce Textile house se svou novou "opravdu letní" kolekcí jsem si užila díky nedávné návštěva několika jejich poboček až až... nedalo mi to. Na facebooku společnosti se objevilo i video dámy přehrabující se ve spoustě barevně vytříděných modelů. Které bylo mimochodem plné věcí, které bych si neoblékla ani zadarmo. Ale ok, přiznávám, že jsem byla zaujatá alespoň to zkusit. Ty jejich plakáty jsou vždycky takové luxusní a svěží, co? :D Tak fajn, na video s šaty, které jim dělalo reklamu se můžete podívat ZDE . A co mě fakt překvapilo? Ten sortiment opravdu odpovídal... Jasně, že to nebylo točené u nás. Textile je mezinárodní firma. Ale sortiment hadrů je prostě všude stejný - nejvíc se točí nevzhledná fast fashion a někde mezitím občas najdete alespoň tu slušně vypadající fast fashion. A takhle prostě vypadají šaty na pobočkách. Zvládla jsem v rychlosti alespoň dvě. Byl tam strááášný nával. (Protože nikdy nechoďte do sekáče, když je obědová pauza..

Rozhodla jsem se udělat zatím nesplněné - tour de sekáč - a projít za jeden den, co nejvíc sekáčů... Volba padla na Textile house, protože mají pobočky stejné načasování slevových akcí. Tak schválně, bude to úspěšnější? Vyplatí se hledat něco slušného v posledních dnech výprodeje? Dá se toho najít víc, když projdete víc sekáčů? Nechme se překvapit a úlovky samozřejmě připojeny. Vše za 20 korun - první ze dvou dnů totálního výprodeje v Textile house. Kde jsou ty časy, kdy stál kus 10 korun... Prošla jsem pět poboček. Fakt šílenec, ale chtěla jsem to zkusit :D Jaké jsou dojmy? Hodně lidí, hodně lidí bez vkusu, hodně důchodkyň. Zboží probrané, pořád sice ve velkém množství, ale leccos nemáte šanci sehnat ve slušné kvalitě, nebo alespoň s rozumným vzorem a barvou. To by byly hlavní mínusy. A plusy? Pokud sháníte bavlněný basic libovolné délky a střihu v super stavu, tak určitě počkejte na výprodej! Textile house je plný velmi slušných basiců z HM, které vypadají často téměř netknutě. Jedno

Co vlastně chceme od fashion blogů? Divná otázka? Možná ne... Při brouzdání netem jsem narazila na výsledky ankety "Fashion blog jako nástroj self-promotion". Vyplň.to je totiž šikovný web, který často odemkne výsledky dotazníků na něm páchaných a je to zajímavé počtení - ačkoli ze statistického hlediska trochu neobjektivní. Nevíte, jaký byl vzorek respondentů, a pak máte jistě nějaké výhrady k formě. Tady třeba už samotný název, který sám o sobě dost vybírá respondenty podle jejich názoru na fashion blogy... Dost technických keců ale. Jak to teda dopadlo a jakými mýty trpí čtenáři fashion blogů? Výzkum je sice starší z roku 2012 a logicky převážná většina respondentů byli ženy ve věku kolem 20 let. Byla to samozřejmě také doba fashion blogového boomu, co si budeme povídat. Dokonce přes 100 repsondentů uvedlo, že si vede vlastní fashion blog. Od té doby se sice leccos změnilo (třeba že už čteme všichni stejně jenom facebook...), ale i tak to stojí za retrospektivu. 01/ Konec

Přijít na jméno tomuhle second handu je docela oříšek - na google je to "Hrabárna Second Hand", na vývěsním štítě je "Second Hand - Móda Natali" a nad tím ještě větší cedule "Hrabárna". Ale obecně ho asi všichni znají prostě jako tu "hrabárnu na Plzeňské" a toho se asi budu držet. Je tu další recenze na další výraznější pražský sekáč, který by vám nemusel ujít... Ulice Plzeňská není v Praze moc daleko od Smíchova, který je považovaný za meku zboží z druhé ruky. V blízkém okolí vlakového nádraží bývalo hned několik sekáčů. Dneska nejblíž nádraží zůstal akorát "Můj Sekáč" - jeho pobočka je na rohu Nádražní a Kotevní ulice na dohled od nádražní haly u zastávky tramvaje. Míval i víc poboček (a funkční web), jedna byla na Újezdu dole pod Petřínem, ale ta je už beznadějně zrušená. Lidi to dřív docela vychvalovali ( viz recenze ), dávno tomu. No a když už teda o něm mluvím... Byla jsem tam jednou a víckrát mě asi neukecáte. Byla to spíš dražší

Second handy ráda vychvaluju, ale není občas od věci podívat se na věc také z jiného úhlu. Už jsem jeden článek o výprodejích v Profi second handu psala, ale tentokrát to pojďme vzít z trochu jiné kapsy a mrknout na to, jak to vypadá, když se to "nepovede". Ne každý sekáč v každém městě je totiž zlatý důl. A proto je tu střízlivý článek pro ty z vás, kterým přijde, že občas mám na čumáku růžové brýle... Vypravila jsem se na výprodej do pobočky Profi na Ládví... Praha. Takže první, co vás napadá je nějaký zvrácený dojem toho, že tam bude lepší zboží, protože ti Pražáci si přece nějaké orvané hadry nekoupí. Čekáte taky třeba větší prodejnu, lepší interiér. Prostě cokoli na takové té velkoměstské úrovni. A taková očekávání je dobré nikdy nemít. Už proto, že je tohle poslední Profi, který v Praze ještě nezavřeli. Vyrážím brzo ráno, abych se tam pro jistotu dostala brzy po otevření. Třeba tam bude dost lidí, tak abych, když už mám ten čas, urvala něco lepšího, že? Už když vylezu z