Odvrácená strana měsíce: výprodej...
Second handy ráda vychvaluju, ale není občas od věci podívat se na věc také z jiného úhlu. Už jsem jeden článek o výprodejích v Profi second handu psala, ale tentokrát to pojďme vzít z trochu jiné kapsy a mrknout na to, jak to vypadá, když se to "nepovede". Ne každý sekáč v každém městě je totiž zlatý důl. A proto je tu střízlivý článek pro ty z vás, kterým přijde, že občas mám na čumáku růžové brýle...
Vypravila jsem se na výprodej do pobočky Profi na Ládví... Praha. Takže první, co vás napadá je nějaký zvrácený dojem toho, že tam bude lepší zboží, protože ti Pražáci si přece nějaké orvané hadry nekoupí. Čekáte taky třeba větší prodejnu, lepší interiér. Prostě cokoli na takové té velkoměstské úrovni. A taková očekávání je dobré nikdy nemít. Už proto, že je tohle poslední Profi, který v Praze ještě nezavřeli.
Vyrážím brzo ráno, abych se tam pro jistotu dostala brzy po otevření. Třeba tam bude dost lidí, tak abych, když už mám ten čas, urvala něco lepšího, že? Už když vylezu z metra a blížím se k sekáči, míjím ženské obtěžkané taškami, které přicházejí z toho směru. Dveře si vyloženě podávám s několika postaršími damami s narvanými už ani ne taškami, ale rovnou pytli. Začínám mírně panikařit. Sekáč má od začátku výprodeje otevřeno zatím jen půl hodiny... Ale když je výprodej vše za 10 korun, to se to bere, že jo.
Nebýt tu už dřív na obhlídce, ani to tu nenajdu. Vchod je zastrčený v zapadlé části sídlištního obchodního střediska z šedesátek. Bída, děs a hnus. Všechno šedé, oprýskané, špinavé, ulepené. V okolí trafika plná červené knihovny, vše za 39 a jedni Vietnamci. Největší terno je tu pobočka britského Icelandu (řekla jsem o krámu s téměř výhradně mraženým sortimentem, že je to terno... bože...). S úlevou vzpomínám na to, jak jsem to tu minule vyloženě zoufale hledala.
Když projdu do patra ze spletité obchodní zóny, nadšením se málem otáčím zpět. Sekáč je neprosto narvaný lidmi, hadry létají div ne vzduchem. Všichni dravě projíždějí ramínka, hafo věcí se válí v tunách prachu na zemi a vzduch začíná pováženě těžknout. Váhavě vlezu dovnitř a snažím se najít nějaké volnější místo u některého ze stojanů, ale je to docela problém. Prostor prodejny se ještě zmenšil, v části už připravují novou kolekci. Uličky jsou tu i normálně dost úzké, teď navíc úplně plné.
Většina sortimentu je dětské oblečení. Zoufale hledám nějaký stojan s dámským nebo pánským, ale půlka krámu jsou minaturní trička, oprané legínky a další srandovní pidi hadříky. Skoro lituju, že nejsem alespoň těhotná. Když najdu stojan, který jako dámské z dálky vypadá, skončím prohrabujíc se starými totálně opranými tričky. Přitom ještě stíhám pravidelně uskakovat a uhýbat ostatním okolo. Je léto, tak co tu máme na léto? Šaty a sukně běs a hrůza, kalhoty nechci ani vidět, naštěstí je jich tu celé dvě řady stojanů. Svetrů mám doma hafo, tyhle jsou navíc všechny oprané a divné. A co alespoň pánské košile? Jako vždy jen málo a ve velkých velikostech. Slušné halenky jsou dávno pryč a další hromady hadrů mizí při každém cinknutí kasy. Ty ženské jsou k nezastavení, některé u toho hrabání stíhají vyřizovat i pracovní telefonáty.
Takové zoufalé vybrakované nic už jsem dlouho nezažila. Prostě není sekáč jako sekáč. A v Praze? V Praze je především hodně lidí. A to znamená větší konkurenci - všude. Takže i v takové zapadlé hadrárně máte pak co dělat, abyste si něco urvali pro sebe. A že větší město znamená něco lepšího? Haha, leda to bude víc probrané. Skoro už je podezřívám, že v Práglu mají snad ty hadry kolikrát i horší. Většinou je ale na vině poloha pobočky. Čím víc po ruce lidem, tím rychleji mizí slušný sortiment. Zkrátka jestli chcete nakupovat z druhé ruky, počítejte občas i s pořádným zklamáním. To prostě patří ke hře.
Edit: foto přidáno na přání a že jsem konečně našla chvíli blejsknout to :D
Bude třeba ještě stáhnout pas a zapošít podšívku, ale vnějšek zázrakem bez vady!
Ale jedno pozitivní poučení z téhle výpravy přeci jen mám. Zatímco všichni přebírali všelijaká "letní tričínka", já našla zlatý důl mezi kabáty. Kolik lidí si myslíte, že si kupuje kabát, když je venku 30 nad nulou? Očividně dost málo. A kabát z 70% vlny za 10 korun? Pojď mi hop!
Sekáč? To je loterie... tak tam nenechte majlant a radši se naučte pořádně hrát.
Komentáře
Okomentovat