Hygiena oblečení v second handech

"Všechno tam smrdí a bůh ví, kdo to nosil! Fuj! Co když měl nějakou nemoc a vši a kdo ví, co ještě! V životě bych to na sebe neoblíkla!" - takhle nějak obvykle hovoří moje maminka o second handech všeho druhu. Přitom když jsme byli malé děti, oblečení z druhé ruky bylo přitom vždy její spása. Jenže to bylo oblečení, které bylo od našich tetiček, strýčků, bratranců a sestřenic, nikoli od někoho, koho ona v životě neviděla a nikdy ani neuvidí. Její obavy tedy vždy byly pochopitelné. Ale je dnes opravdu na místě bát se o své zdraví při nákupech v sekáčích? Jak je to s hygienou second handů? Hledala jsem pro vás odpovědi!

Čisté a vyprané nebo špinavé a ztuchlé?

Nevěřte fámám! Od spousty lidí si vyslechnete, že sekáče smrdí a oblečení je špinavé. Ano, podobně jako vietnamská tržnice mají second handy specifický odér, ten ale stejně jako ve vietnamských tržnicích neznamená, že by oblečení bylo špinavé a ztuchlé. Ti z vás, kteří do second handů chodíte pravidelně, jste si už asi všimli, že mají všechny specifický odér, ale není to žádný "příšerný smrad" a hlavně je všude stejný. Je to zkrátka vůně dezinfikované látky... Že jste překvapeni?

Ano, možná jste opomněli, že jsme ve 21. století a všechno zboží v prodeji musí splňovat určitá zákonná kritéria, která zahrnují i hygienu. Platí to i pro second handy. Prvně zboží dodávané do třídíren oblečení musí být čisté. Když půjdete vy sami s pytlem obnošeného prádla ke kontejneru na sběr textilu, přinesete podle pokynů na popelnici jen to vyprané. I pokud tak neučiníte, všechno takto sebrané oblečení pak projde třídírnou a jen zlomek toho lepšího a čistého se vydezinfikuje, přejde do velkoobchodů a následně prodá do maloobchodů s oblečením, tedy do sekáčů. 

Nevěříte-li, zde najdete důkaz - podobné potvrzení by vám měl second hand být schopný poskytnout vždy. Tato dezinfekce oblečení není samozřejmě nijak člověku nebezpečná a na podivné názvy použitých látek se neohlížejte, jde o bezpečné chemikálie a ověřené postupy. Navíc kontroly státni hygieny také neobjevily v posledních letech žádné problémy v obchodech s obnošeným oblečením, viz zde. Takže bez obav! Žádný mor ani břišní tyfus vám zde opravdu nehrozí ;)

Biologie parazitů aneb zoolog vs obnošené hadry

Přesto všechno se jsem se ale setkala na internetu se články blogerů, kde se objevovaly lecjaké hysterické výroky. Dovolím si parafrázovat jednu blogerku, která tvrdila, že "já na to oblečení radši moc nešahám a jiný lidi používají gumové rukavice, nezkouším to ani za boha, po koupi nacpu to do hermeticky uzavřené igelitky a po přinesení domů okamžitě peru". Za sebe můžu říct jedno: já často zkouším, sahám, nebalím do pytle na odpadky a opravdu mi nikdy nic sebemenšího nebylo.

Lidé mají přirozeně strach z přenosu nemocí a obávají se toho, že dezinfekce není jistá a nic neřeší. Řeší, ale pokud vám to nestačí, pomoc nabízí například tato studie o přenosu virů a bakterií přes látky. V zásadě pokud výsledky shrnu a přidám něco málo ze znalostí po pěti letech na přírodovědecké fakultě, můžu říct, že se není příliš čeho bát. Většina choroboplodných mikrooganismů má tu nevýhodu, že nepřežije dlouho bez hostitele = vás. Co by nezvládla zničit dezinfekce, přežilo by nanejvýš několik týdnů při příhodných podmínkách (obvykle to znamená teplo a vlhko). Se zbytkem by si pak pohodlně a bez vnějších projevů poradil váš imunitní systém.

Bakterie, houby a viry zkrátka nejsou tak sofistikované, že by zvládly samostatnou existenci příliš dlouho. A proces odnesení oblečení do kontejneru, jeho cesta k vytřídění, pobyt ve třídírně, v suchém skladu ve velkoobchodě a nakonec převezení do second handu ve vašem městě zkrátka zabere minimálně několik měsíců. Takže byť ani já bych si v sekáči třeba nekoupila boty, v zásadě v tom není problém. Po dezinfekci vám nehrozí ani vyrážka, ani plíseň na nohou.

A když se stejně bojím?

Strach je největší nepřítel dobrých vztahů... a obecně váš největší problém po celý život. Mluvím ze zkušenosti, jsem docela strašpytel. Pokud tedy i po koupi oblečení ze second handu máte pořád divný pocit, řešení je jednoduché - nejen "vůni" oblečení spraví trocha prášku, případné aviváže a i kratší prací program. Detergent v pracím prášku spolehlivě vymyje zbytky všeho, co na oblečení ulpělo a zbaví ho typického zápachu.

Pozor! Nemá ale plné dezinfekční účinky, protože prací prášky takové látky typicky neobsahují. Praní na teploty kolem 40 a méně stupňů nemá na bakterie moc efekt, pokud nepoužíváte bělidlo. Praní na 60° je už lepší varianta, ale denaturace proteinů a tím pádem i zcela jistá smrt většiny živých organismů začíná až okolo teploty 70°. A takovému "převaření" se, jak víme, říká pasterizace a je to nejúspěšnější a nejjednodušší metoda ničení choroboplodných zárodků v potravinách. Čili koupíte-li například dětské oblečení v sekáči, tak vyprat ho na 90° je to nejlepší hygienické opatření pro vašeho malého drobečka.

Ostatně velká část bakterií, která nám ulpívá na kůži, s námi žije dlouhá léta a je zela neškodná. Pokud perete na nízkou teplotu, v malém množství se ve vašem oblečení vyskytují bakterie celé vaší rodiny, jejichž prádlo perete spolu se svým. Nicméně jedna francouzská líbačka s vaším partnerem vám zatáhne do těla víc bakterií, než kolik se ve vaší pračce kdy udrží... a dokonce už i výzkumy prokazují, že tahle bakteriální výměna pozitivně stimuluje vaši imunitu (prostě si jí tak jako "cvičíte").

Finálním řešením je žehlení, což si stejně jako praní na vysokou teplotu nemůžete dovolit u jemných materiálů. Nicméně třeba povlečení nebo džíny a bavlnu stačí vyprat na 60° a přežehlit na vysokou teplotu, čímž definitivně zbavíte látku opravdu všeho živého. Opačný přístup pak je oblečení zabalit a zmrazit v obyčejném mrazáku. Dá se takto snadno zbavit i tak zákeřného a nezničitelného hmyzu jako jsou štěnice (tyhle mrchy přežijí i rok bez jídla...). Stačí kontaminované věci ponechat alespoň 3,5 dne v teplotě - 16° (dle článku z Journal of Economic Entomology). To je spolehlivá dezinfekce většiny živého. Ale jak bylo řečeno, oblečení je v second handech povinně vydezinfikované.

Realita značkových obchodů

Stále jsem vás nepřesvědčila, že second hand není chodící nákaza? Raději nakupujete ve značkových obchodech a výhradně to nové? Ano, někteří lidé by si prostě ze sekáče nic nekoupili, protože už to někdo nosil, takže je v tom jeho pot, kůže a kdesi cosi... Je to příšerně nehygienické a vůbec. Jenže zamysleli jste se někdy nad tím, co to znamená "nakupovat oblečení"?

Všichni beztak obvykle nakupujeme v normálních obchodech a ještě často ve slevách = kupujeme a zkoušíme si oblečení, které už před námi obléklo třeba desítka různých lidí. A teď si představte, že je to výprodej letního oblečení... Všechny ty prasácky zpocení lidé ve vašem přece tak novém krásném "čisťounkém" tričku - do kterého si otřely podpaží, make-up a totálně mokrý zadek... Ble, z toho je blbě i mně :D Takže secondhand nebo normální krám? Vzato realistickým pohledem, je to svým způsobem dost jedno.

Nebojte se tedy sekáčů! Není to už dávno žádná smradlavá díra s usoplenými hadry. Je to možná dokonce sterilnější místo než třeba takové kabinky v řetězcích Gate... (Kdo byl někdy ve špičce v Gate, chápe.) Riziko přenosu jakékoli choroby je vyloženě minimální, pokud vůbec je. Takže jestli platit za oblečení 1000 nebo třeba jen 10 korun? To už se vám po tomhle článku snad hned vybírá lépe.