Mrtvoly v sekáči? aneb etika kožešin z druhé ruky

Pražský Textile house v průjezdu ulice Charvátova (kus od výlezu ze stanice Můstek, trasa B) má v nové kolekci údajně jako jediný u nás dostupné pravé kožešiny. Když jsem vešla, nevěřila jsem vlastním očím! Tři nadité stojany s kabáty z pravé kožešiny a prodavačky je hlídají jak ostříži a nesmíte si je ani zkoušet v kabince, jen před zrcadlem. Jeden kabát pak vyjde zhruba na 3000 a výš a kožešiny jsou různé, nejen norek. No a teď mi řekněte, kdo to proboha bude nosit?

---

Technicky vzato, kdybychom bydleli na Sibiři, tak by to byl fajn oděv, ve kterém opravdu nezmrznete. To živé zvíře na sobě v zimě ostatně nic jiného oblečeného nemá a vydrží... Ale mít kožich u nás? Jednak to nedává smysl, druhak asi nechci vědět, jak to zvíře umřelo (oprava, to jako student biologie vím moc dobře) a vůbec, vždyť v tom každá ženská vypadá jako nafouklá chlupatá krabice!

Takže jsem zvědavá, kdy uvidím tenhle Textile house posprejovaný od Greenpeace :D Protože kromě těch kabátů, tam mají i kožky z lasiček - i s hlavou a tlapkami. (Cena kolem 500 kč.) A to je i pro mě jakožto zájemce o kosterní pozůstatky a pitvy takový macabre, že se musím oklepat. Zvlášť když jsem si všimla, že jednomu z těch zvířátek trčí z huby kus řetězu. Při koupi tohodle kousku vám ale zaručuji, že budete královny každé Halloweenské párty. Jen nevím, který šílenec by si to vážně vzal na sebe mezi lidi...

Upřímně, jíst maso problém nemám, ačkoli nesouhlasím s tím, že to musí znamenat, že zvíře žije v nelidských podmínkách, narvané v kleci, nevidělo v životě živou trávu apod. Ale zabíjet zvířata vyloženě jen kvůli tomu, abych se mohl tvářit, že na to mám prachy... Sorry, ale tohle není 19. století. Jsme ve 21., takže dělat ze sebe snoba můžete spousty jinými stupidními způsoby, které nikomu v zásadě moc neškodí.

A jistě někoho z vás napadlo, že takové věci jako staré kožešiny by se měly prostě rovnou demonstrativně ničit. Že by se obchod s těmihle předměty neměl nijak podporovat, ani pokud jde o věci z druhé ruky. A vedli jsme na toto téma po mém nálezu s kolegy akademickou debatu. Opačná strana byla rozhodně proti cokoli z toho koupit. Já propagovala nákup pro vědecké účely s podmínkou alespoň 50% slevy. Výsledek? Zvláštní úvaha...

Je etické podporovat tenhle byznys nákupem? Můj názor je, že v případě secondhandu to v určitém světle špatné není. Protože ta zvířata musela umřít kvůli nějakému pitomci, co z nich chtěl mít možná rukavice, možná šálu. Umřela nedůstojně a žila nedůstojně. A příjde mi tak vlastně trochu zlé a potažmo škoda je prostě zničit. Jistě je to způsob, jak jim dát věčný pokoj, ale pokud by splnily poslání stát se učební pomůckou v zoologii, která zároveň bude demonstrovat to, jak šíleně jsou někteří lidé schopni zacházet s živým tvorem (alespoň v případě toho kousku s tím řetězem v tlamě), budou jejich životy sice stále promarněné, ale dojdou určitého naplnění. Cítím tedy jistou zvláštní lítost, která kombinuje mrhání s již existujícími zdroji a mrhání životem. Zlikvidovat ty věci je mi líto, když do nich tolik zvířat investovalo pravděpodobně značné utrpení. Odmítám však jejich užití tam, kde by byla jen pro parádu a ne pro užitek. To je klidně radši pošlu Eskymákům...

Vyzývám tak tímto všechny učitele a vysokoškolské profesory, aby pokud potřebují učební pomůcky, spasily tyto nebohé duše, které jinak ozdobí polici nějakému úchylákovi, jehož koníčkem je střelba do pohyblivého cíle nebo hromadění středověkého pseudo-glamour. Na takovém zbytku zvířátka se totiž dobře demonstruje anatomie, morfologie, struktura srsti, a pokud nemáte ve škole ani jednu trochu slušnou vycpaninu s dob Rakouska-Uherska, je to dobrá věc.

Ty z vás, kteří chtělí vyrazit na nějakou punk jízdu do města, upozorňuju, že poškozování cizího majetku je minimálně přestupek. A vás ostatní... zamyslete se také. Ostatně je to zajímavé téma, sice běžné, ale v dost neobvyklém světle.

Co byste dělali s pravým kožichem po babičce? Poraďte, protože jeden se před pár lety našel i u nás a nikdo z nás neměl potuchy...