Vogue výstava? Ušetřete si cestu...
Do ČR a na Slovensko zamířilo první vydání módního magazínu Vogue. Spolu s jeho odesláním na stánky se pak objevila i výstava, která v zásadě - buďme zcela upřímní - nemá jiný cíl, než propagovat časopis a pošťuchovat lidi k jeho koupi. A protože vstupné je zdarma, vypravila jsem se tam. Výsledkem je nejen shrnutí výstavy, ale i shrnutí toho, co vám koupě předplatného Vogue může a nebo taky vůbec nemusí přinést...
(zdroj: FB Vogue CS)
O Vogue se toho napovídá dost. Od titulů jako "módní bible" atd. Je to lety prověřená značka, která koketuje se světovými módními návrháři. Ve chvíli, kdy Vogue přestal být měsíčníkem pro spíše "průměrné ženy", jak se dnes profiluje třeba Elle nebo Marie-Claire, v zásadě nabyl prestiž. Protože když cílíte na bohatou vyšší třídu a investujete hodně peněz do své prezentace, okolí vás prostě považuje za něco víc. A některé investice do fotek připravovaných přímo pro americkou edici Vogue byly vyloženě šíleně drahé - konkrétní milionové částky se na výstavě ostatně můžete dozvědět.
Bohatí lidé mají rádi to, co je drahé, protože je to pro "chudší" lidi nedostupné a oni tak mají na sobě něco speciálního, co druzí ne... Myslím, že není třeba to nějak víc dramaticky zakulacovat. Takhle to prostě je a ostatně i vědci zabývající se fenomény konzumu vám potvrdí, že nákup drahých značek slouží lidem v zásadě pouze jako možnost exhibice velikosti vlastního majetku. Nejde o projev kreativity nebo vytříbeného vkusu. Ten nemá s penězi moc co dělat, i když je pravda, že bez nich vám to půjde hůř.
Fotografie přímo z výstavy (zdroj: MediaGuru)
Na výstavě o časopisu pro "pracháče" byste tak logicky očekávali jakýsi punc luxusu, což vás zklamu, to se tam moc nekoná. Celá výstava situovaná v centru Prahy v Uměleckoprůmyslovém paláci zabírá jednu místnost. Jsou tam tři řady panelů s různou pestrou tématikou spojenou s Vogue a hlavně jeho prvním vydáním v ČR. Takže tam najdete třeba velkoformátově tištěné fotky obálky prvního čísla, které jste si už před pár dny prohlédly na internetu. Nebo roli papíru s popiskem, že na takové role se Vogue tiskne a vy při pohledu na ni, máte využít vlastní imaginaci...
Tak to byla vtipná vložka a teď něco vážnějšího. Krom toho výstava představuje některé úryvky článků nebo fotografie, které se objeví v prvním čísle. Prostě vás má lákat ke koupi. A podle všeho bude Vogue v pondělí opět dostupný ke koupi právě i na své výstavě. Najdete tam celkem ale pouze dva kusy oblečení, jeden drahý náhrdelník (který vypadá spíš jako ukradený v železářství) a pár rtěnek a zbytek jsou už pouze fotografie. Když jsem četla upoutávky k výstavě, znělo to tak tajemně a fantasticky, že jsem čekala, že tam najdu briliantové prsteny Tiffany and co. a několikero šatů Gucci - nestalo se. A sbírka anglických čísel Vogue od zesnulého Jana Kaplického je tam ve svázaných paklech pod jedním ze stojanů a působí trochu jako omyl, trochu jako odložená do kouta a minimálně - listovat se v ní nedá, takže neoceníte obsah, ani krásu obálek, ze kterých jsou vidět na vrchu paklů tak cca osmery (a že ty by byly nějak extra umělecké se také říct nedá).
Jedna místnost se stojany a the end - tolik k výstavě... (zdroj: MediaGuru)
Celkově si prostě nemůžu odpustit své subjektivní hodnocení časopisu jako celku, které jsem z té výstavy a předtím i z přečtení pár článků na jejich oficiálním webu nabyla. Takže to není jen pocit vycucaný z prstu...
Zkrátka Vogue jako takový je platforma pro zajímavé a hlavně žádané fotografy, kterým umožní dostat opravdu slušný balík peněz na vyjádření vlastní kreativity. Výsledky jsou pak opravdu zajímavé, protože máte jednak módu, což je umění samo o sobě, ale máte ji zobrazenou ve fotografii, což je také umění. Vzniká vám estetika na druhou, ten koncept se mi líbí a Vogue i na výstavě dokázal, že alespoň většina jeho peněz byla investována dobře a vznikly opravdu zajímavé vizuální kousky.
Druhak je ale Vogue především inzertní plocha pro módní značky, které nasazují své ceny tak nesmyslně vysoko, že na ně většina čtenářů nikdy nedosáhne. A pokud se o to pokusí, zruinuje to jejich peněženku a v horším případě i život. Nechtěla bych být ambasadorem časopisu, který tvrdí, že obsahuje pouze to nejvíc estetické, ale reálně jde jen po tom, co je extrémně až stupidně drahé, ne vždy zas až tak estetické a v reálném světě navíc poměrně často i nenositelné. Podbízet lidem myšlenku, že co je drahé, to je pěkné, to se mi prostě fakt nikdy nelíbilo. Ačkoli chápu, že věci mají svou hodnotu a pokud vám někdo šil šaty dva měsíce a dělal to ručně, za tisícovku to nebude. Ale možná je taky prostě zbytečné prošívat je zlatou nití a zdobit korálky z opálů, ne? To přece neznamená, že budou kvůli tomu hezčí, než bez nich?
A co mě krapet zklamalo možná víc než oblečení... Nevadí mi, když se módní magazín zabývá i jinými věcmi ve smyslu kultury a společenského dění obecně, naopak věřím, že to k módě neodmyslitelně patří. Obsah se tedy nesnažím kritizovat, co mi ale vadí, je, že když čtu "high-snobiety" módní časopis, nepřipadám si o moc lépe, než když čtu Bravo Girl. Některé články na webu Vogue mě překvapily svou prázdnotou a literární jednoduchostí a upřímně doufám, že tištěné číslo tenhle problém nemá, jinak jste opravdu zbytečně vyhodili litr a půl za roční předplatné. Já totiž fakt měla dojem, že číst odrostlé blogerky mi vyjde na stejno a to mě stojí jenom poplatek za internet. A bohužel, ani příspěvek Báry Nesvadbové - dopisy slavným ženám - který byl na výstavě, mě nedojal. Spíš jsem si říkala, že ty slavné ženy, o kterých bude psát, můžou být rády, že jsou po smrti, jinak by se taky možná dost hanbily za ten místy až divně intimní přístup.
Fotograficky je Vogue samozřejmě vyvedený a zajímavý... (zdroj: FB Vogue CS)
Vím, že to nezní zrovna pozotivně a ostatně - nemá. Ale bohužel mě Vogue zklamal - asi jinak než ostatní ženy, ale krapet zklamal. Po vizuální stránce je samozřejmě lákavý a opravdu povedený, ale o tom časopis tak úplně není, že? On by se měl dát hlavně číst. A Vogue sice obsahuje i různé zajímavé články z hlediska třeba rozhovorů s českými módními návrháři, které jsou vždycky trochu objevné. Ale ta podoba textu mi přijde nějak suchá a zkrátka... dobře, chápu, sehnat dobrého módního novináře v Čechách, kde nejprodávanější periodikum je Blesk, je asi problém.
A co se názorů jiných "kritizérů" týče, souhlasím s tím, že narvat Karolínu Kůrkovou do rozcuchané šedé paruky a napsat ji na záda hieroglyf ze slov "svoboda" není takové terno, natož pocta Olze Havlové, jak si Vogue myslí. Zahrála to sice fakt dobře, ty fotografie jsou zajímavé, ale stejně vám pořád přijde, že je to "prostě holka v paruce".
Takže závěrem? Výstava vám nedá nic víc než časopis samotný. Nechoďte tam, pokud teda nemáte cestu do Uměleckoprůmyslového paláce na jinou z probíhajících výstav, protože je to jinak skvostná budova, která stojí za návštěvu. A časopis? Jestli chcete znát módní trendy, sledujte facebook, instagram a weby (klidně i samotný web Vogue). Dneska je spoustu míst, kde si můžete přečíst o zákulisí českého módního undergroundu nebo světových trendů a i foto materiál k tomu bude slušný, i když nestál takový majlant. Vogue nedělá zase tak objevnou práci, jak se tváří. Já sleduju malé módní značky v Čechách skrz různé platformy už několik let. A jestli si chcete počíst nějakou solidní literaturu, sorry, stejně musíte do knihovny...
